Kniha se volně inspirovala středověkou německou legendou o bytosti z mandragory rostoucí pod šibenicí oběšence. Podle alchymistů oběšenec ejakuluje na smyčce a země vstřebává jeho poslední sílu, z níž vyroste mandragora. Její kořen se používal pro nápoje lásky a její plod usnadňoval početí.
Ewersova kniha z roku 1911 se od mýtu odchyluje a přejímá prvek umělého oplodnění. Profesor Jakob von Brincken získá sémě oběšence a oplodní jím ve své laboratoři prostitutku. Ta počne dítě, které profesor adoptuje a pojmenuje Alrúna. Ta jako dospělá trpí obsedantní sexualitou a vyhledává perverzní vztahy. Když se dozví o okolnostech svého narození, rozhodne se svému "otci" Brinckenovi pomstít.
