Patrick Victor Martindale White (28. května 1912 Londýn – 30. září 1990 Sydney) byl australský spisovatel, básník a dramatik anglického původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1973.
Během druhé světové války sloužil u letectva na Středním východě. Od roku 1948 žil v Austrálii. Přestože žil osaměle, finančně podporoval školy pro domorodce a veřejně se angažoval v podpoře ekologických aktivit.
Na jeho románovou tvorbu měli vliv modernisté (Lawrence, Eliot, Joyce, Woolfová) a Jungova psychologie. Ve svých románech zachycoval boj člověka s drsnou australskou přírodou a důkladně se z různých hledisek zamýšlel nad životní filozofií moderního člověka.
V českém kontextu představil Whiteovu tvorbu hlavně Antonín Přidal, a to v knižních doslovech ke svým překladům románů Poušť Johanna Vosse (1980, „Voss a ti druzí“, s. 419–429), Strom člověka (1984, „Stvoření člověka v australském buši“, s. 443–449) a Sukně z listí (1986, „Izolda a Tristan v australském buši“, s. 335–342). Whiteovy prózy podrobně rozebírá též Alena Dvořáková ve studii „Otroci vlastních výtvorů (nad romány Patricka Whitea)“ v knižním výboru K postkolonialismu (2024), kde Whiteovu tvorbu zasazuje do širšího kontextu postkoloniální literatury psané v angličtině a úžeji do dějin britské literatury.
Zdroj: Wikipedie, heslo „Patrick White“ (CC BY-SA): https://cs.wikipedia.org/wiki/Patrick_White
Knihy od tohoto autora
Když se děti, přátelé a zaměstnanci stárnoucí stoleté ženy shromáždí u jejího lůžka, odhaluje se život plný utrpení a touhy.