Elijah Wald v knize zkoumá kulturní, politický a historický kontext vystoupení Boba Dylana na newportském folkovém festivalu v roce 1965 s elektrickou kapelou. Tento moment, kdy Dylan prohlásil, že už nebude „dřít na Maggiině farmě“, je podle Walda výstřelem slyšitelným po celém světě, deklarace hudební nezávislosti a zrození rocku jako hlasu celé generace.
Wald se ponořil do folkového obrození, nástupu rocku a napětí mezi tradiční a novou hudbou. V knize se věnuje Dylanovu uměleckému vývoji, jeho zvláštní afině k blues, jeho komplexnímu vztahu k folkovému hnutí, jeho někdejšímu mentorovi Pete Seegerovi a způsobu, jímž navždy změnil populární hudbu.
