Kniha Job je starobylým textem patřícím mezi knihy mudroslovné v křesťanství a Spisy v židovství. Je psána hebrejsky a vypráví příběh Joba, spravedlivého muže, který je zničeny osudem a utrpeními. Jeho příběh je složitou mozaikou filozofických, teologických a psychologických otázek.
Kniha Job se skládá z dialogů mezi Jóbem a jeho třemi přáteli, kteří se snaží vysvětlit jeho utrpení jako důsledek jeho hříchů. Job se však brání a vnímá své utrpení jako nespravedlivé. Jeho výpověď je znepokojující a zarážející, protože se vyrovnává s otázkami o původu zla a smyslu lidského utrpení.
Přesné datum vzniku knihy Jobu je neznámé, ale historikové a biblisté se domnívají, že vznikla v období mezi 6. a 3. století př. n. l. Vznikla pravděpodobně v Babylonském exilu, kdy Židé žili v zajetí a museli se vyrovnat s otázkami o spravedlnosti a osudu.
