Květy zla je básnická sbírka, která se věnuje temným stránkám lidské duše a odhaluje aspekty tehdejší společnosti, které se považovaly za nemravné. Baudelaire v ní vyjadřuje zklamání ze světa a prolíná romantickou lyriku se symbolizmem. Jeho jazyk je bohatý, expresivní a plný metafor a alegorií.
Kniha vznikla v polovině 19. století, kdy Baudelaire prožíval osobní i společenské zklamání. Jeho básně odrážejí tehdejší atmosféru Paríže, která se prolínala s prvky modernizace a industrializace. Baudelaire se v nich zabýval tématy jako smrt, láska, víra, ale i zločin a prostituce. Květy zla se staly předmětem kontroverze a Baudelaire byl kvůli obsahu své knihy dokonce souzen. Kritika díla byla rozporuplná, ale dnes je Květy zla považována za jedno z nejvýznamnějších děl evropské literatury.