Kniha „Noční adorace“ Heleny Procházkové se formou dialogů vrací k tradici, která má v literatuře kořeny sahající až k Platónovi. Obsah knihy nabízí četné filosofické a duchovní podněty, které by mohly být pro dnešní dobu přínosné.
Autor se soustředí na morální a niterné aspekty lidské existence, a zároveň ponechává prostor pro skepsi a pochybnosti, čímž zabraňuje jednostrannosti. Kultivovaný jazyk knihy je zároveň obrazem duše a doby, v níž se odehrává.