Tato kniha se věnuje tématu melancholie, děsu a morbidnosti v umění. Prozkoumává umělecká díla od Pabla Picassa po Edvarda Muncha, která se zabývají tématy snů, nočních můr, smrtelnosti, zkaženosti a zkázy. Kniha se ptá, jak se k těmto temným stránkám lidské existence stavíme a jak se projevuje spojitost mezi vysokou citlivostí, kreativitou, úzkostmi, duševními chorobami a šílenstvím.
Elizabeth, S. v knize sleduje proměny zobrazování duchů a jiných nadpřirozených bytostí od evropského romantismu až do počátku 20. století. Zamýšlí se nad estetikou ošklivého či zlého a nabízí nový pohled na výtvarná díla, inspirovaný Georgesem Braquem, který prohlásil: "Umění je zranění proměněné ve světlo." Tato kniha je součástí série Umění na okraji a volně navazuje na knihu Okultní umění.